Evropské soutěže

Středoevropský pohár, někdy také nazývaný Mitropa Cup, byl významnou fotbalovou soutěží v meziválečném období a období krátce po 2. světové válce (nynější Liga Mistrů).

   Slávisté se z nejuznávanější evropské klubové trofeje těch let radovali až v roce 1938. Také oni ale předtím poznali, jak tato soutěž bolí. V roce 1932 porazili v semifinále Juventus 4:0 poté, kdy vyloučený Ital Cesarini nechtěl opustit hřiště, sudí zápas předčasné ukončil, ale pak vyzval oba celky, aby se na hřiště vrátily. Mělo to neblahou odezvu. Na nádraží v Turíně přivítala Slavii palba citronů, rajčat a vajíček. Na stadión se museli propašovat postranním vchodem. Prostředí, v němž se odveta hrála, bylo ďábelské. Za stavu 2:0 pro Juventus zasáhli diváci brankáře Pláničku kamenem. Zápas se přerušil, slávisté odmítli pokračovat, a tak soutěžní komise Středoevropského poháru obě mužstva vyloučila. Tak se Boloňa stala vítězem, aniž by musela nastoupit k finále.

   O šest let později Slavia s Bicanem v útoku rozstřílela každého soupeře, například Ambrosianu Milán (dnešní Inter Milán) zdecimovala 9:0. Ve finále na Strahově, kam se vešlo 45 tisic diváků, však s Ferencvárosem pouze remizovala 2:2. Maďaři už se viděli potřetí vítězem. V odvetě se do soupeře pustili. Ale ten se obdivuhodně bránil, i když v jeho brance už nestál Plánička, zraněný na nedávném mistrovství světa ve Francii. Skvěle ho však zastoupil Bokšay, který ani jednou nelovil ze sítě. Naopak Vytlačil šokoval Budapešť nečekaným gólem, k němuž pak Šimůnek přidal druhý a Slavia mohla oslavovat.

   Zajímavou a diváky masově navštěvovanou soutěž přetrhla 2. světová válka. Po ní sice byla v roce 1955 obnovena, ale s příchodem Poháru mistrů evropských zemí ztrácela na významu a začátkem 90. let zanikla.